DMO, dětská mozková obrna, je název pro soubor chronických symptomů jako následku poruchy centrálního nervového systému. Nejedná se tedy o onemocnění jako takové, nýbrž důsledek komplikací v prenatálním a perinatálním období, ale také během porodu.
Vznik dětské mozkové obrny
Obecně lze podle příčiny a doby vzniku rozdělit DMO na dvě skupiny – získanou a vrozenou. Příčiny získané, která je méně častá, spadají do období prvních měsíců po porodu. Jedná se zejména o stavy po bakteriální či virové infekci, anebo kontuzi (poranění, zhmoždění) mozku, ať už během porodu, nebo po něm.
Ke vzniku vrozené DMO dochází ještě během těhotenství, kdy může v případě infekčního onemocnění matky (nejčastěji cytomegalovirus - CMV, toxoplazmóza) dojít k poškození vyvíjející se nervové soustavy dítěte. Mezi těžké následky nedostatku kyslíku (hypoxie) při porodu patří HIE (hypoxicko-ischemická encefalopatie), jež se velmi často rozvíjí v kombinované postižení.
Co si pod pojmem DMO představit v praxi?
Bez ohledu na jí přidružená onemocnění označuje pojem dětská mozková obrna poruchu hybnosti, ať už se jedná o motoriku jemnou či hrubou, postižení dolních či také horních končetin. Tato porucha vzniká centrálně. Stručně řečeno je DMO označením pro stav mozku, který nedokáže ovládat jinak zdravé tělo. Dopad na hybnost pacienta, přímo úměrný poškozením mozku, je poměrně široký – od lehkých poruch koordinace a stability doprovázejících jinak samostatnou chůzi přes chůzi s oporou či kompenzačními pomůckami (drtivá většina hemiparéz, přes 50% diparéz) , až po ztrátu schopnosti jakékoli samostatné lokomoce (přesunu z místa na místo) či sebeobsluhy a závislost na pomoci druhé osoby (těžší stupně diparézy, vzácně hemiparéza a vždy tetraparéza).
Formy DMO
Rozdělení typů DMO není zcela jednotné. Tento portál bude rozlišovat následující formy: spastická, dyskinetická či athetoidní, a forma mozečková (cerebelární).
Nejčastější formou dětské mozkové obrny (uvádí se cca 80 %) je forma spastická. Společným jmenovatelem všech takto diagnostikovaných případů je spazmus – křeč, která zasahuje tonus svalových skupin a ovlivňuje tak postavení nejen postižených končetin, ale celého těla – rotaci kolen a chodidel, zkracování šlach, vadu páteře. V případě spastické diparézy je maximum spasticity na dolních končetinách, u spastické hemiparézy je spazmus soustředěn vždy na obou končetinách pravé (pravostranná hemiparéza) či levé (levostranná hemiparéza) strany těla. Méně častá je spastická triparéza, kombinace diparézy a hemiparézy projevující se postižením obou dolních a jedné horní končetiny. Nejtěžším typem nejen spastické formy DMO je kvadruparéza (tetraparéza), postižení všech čtyř končetin.
Dyskineze, jež patří mezi projevy athetoidní formy DMO, jsou samovolné, těžko či vůbec ovladatelné rozmáchlé pohyby končetin. Dochází k nim jak při cíleném pohybu, tak v klidovém stavu. Plošně postihují motoriku a prakticky celé tělo. Zasažena je krom pohybu ve větší či menší míře také řeč, která bývá často jen obtížně srozumitelná. Na rozdíl od jiných forem DMO je u atetiků intelekt (nadprůměrně) zachován.
Stejné procentuální zastoupení (cca 8 %) mají mozečkové (cerebelární) formy DMO. Ty lze diferencovat do dvou typů – čistý a smíšený (s prvky spasticity). U obou dvou se vyskytuje ataxie – ta je velmi podobná dyskinezi, nicméně schází zde cílenost a koordinace pohybu.
Abychom snáze pochopili rozdíl mezi dyskinetickou (athetoidní) a ataktickou formou DMO, přibližně si jejich původ – příčinou dyskineze je porucha bazálních ganglií, charakteristická především nerovnoměrným svalovým tonem, zatímco cerebelární forma DMO má svůj původ v mozečku, který je přímo zodpovědný za rovnováhu a plánování pohybů.
Pakliže postižení hybnosti vnímáme jako primární problém, za sekundární problém lze označit tu indispozici, která vzniká v důsledku postižení muskulatury – takovým příkladem je zpravidla ortopedická komplikace (deformity) nebo postižení mluvidel – u atetiků typická huhňavá řeč. (Třebaže v rehabilitaci není zvykem tuto skutečnost sledovat, je v lehké či těžší míře zasažen tonus všech svalových skupin, a to ať už se jedná o kvadruparetickou, diparetickou, spastickou, atethoidní formu, svaly končetin či obličeje.)
Přidružené choroby DMO
Ty poruchy, které vznikají v důsledku poškození mozku, nijak nesouvisí s hybností, a přesto jsou doprovodnými stavy při DMO, označujeme jako přidružené.
Články
- Nejnovější
- Nejčtenější
