Pro správnou diagnostiku DMO je třeba vymezit její charakter – DMO je tedy trvalým, avšak neprogresivním, hybným postižením, které vzniká v období vývoje mozku – před narozením dítěte (prenatálně), během něj nebo bezprostředně po něm (perinatálně), anebo v prvních měsících života dítěte (postnatálně).
Může DMO poznat laik?
DMO není onemocněním v pravém slova smyslu. Má sice charakteristickou symptomatiku, která je v pozdějším věku patrná na první pohled, diagnostikovat ji však může pouze neurolog na základě klinického vyšetření.
Kdy lze DMO diagnostikovat?
V případě komplikovaného porodu či doby po něm (dušení, krvácení do mozku …) je odchylka psychomotorického vývoje dítěte více než velmi pravděpodobná. Takové dítě je zpravidla již od počátku sledováno neurologem. Preventivně se již v prvních týdnech života přistupuje k terapii reflexní lokomocí podle Vojty. Lze tak buďto (podle Mudr. Severy až ve dvou třetinách případů !!!) zcela zabránit rozvoji koordinační poruchy (jež je jakýmsi předstupněm DMO), či markantně ovlivnit její vývoj a zmírnit její následky.
Zkušený neurolog je takto vzniklou schopen DMO rozpoznat již v prvních týdnech života, určit tak prognozu a stanovit optimální léčebný plán. Ani porod bez komplikací však neznamená záruku zdravého vývoje dítěte. Často jsou symptomy nesprávného vývoje centrální nervové soustavy patrné až několik měsíců po narození (u hemiparéz, kde chybí úchopová schopnost, většinou do období kolem šestého měsíce, u velmi lehkých diparéz vzácně i v okamžiku, kdy se dítě po všech ostatních stránkách sice vyvíjí adekvátně, ale dlouho se nestaví, až kolem prvního roku věku).
Kdy nejpozději lze DMO diagnostikovat
Dnes se již zřídkakdy stává, že je DMO diagnostikována později než v prvním roce života. Pravidla diagnostiky dnes vyžadují definitivní potvrzení či vyloučení DMO nejpozději v patnáctém měsíci.
Důležitost včasné diagnostiky DMO
Čím dříve lze přistoupit k adekvátní terapii, tím více roste šance na znatelné ovlivnění kvality budoucího života dítěte. Přestože těžším formám DMO, které jsou patrné již v prvních týdnech života (zejména těžká kvadruparéza, hemiparéza) nelze zcela zabránit (nejnadějnější skupinou jsou kojenci s centrální koordinační poruchou, jež by později vedla k rozvoji lehké až středně těžké diparézy), lze včasnou terapií docílit samostatnosti takového pacienta (a to i v případě, že se jedná o těžkou atethoidní formu DMO – v osmdesátých letech 20.st. dokázal profesor Vojta na skupině právě takto diagnostikovaných dětí přínos včasné diagnostiky).
Jaké jsou klinické formy DMO
Tedy základní formy DMO, jež rozlišuje naše diagnostika:
• Spastická diparéza
• Spastická hemiparéza
• Spastická kvadruparéza
• Atetóza
• Cerebelární (mozečková) forma - čistá
• Cerebelární (mozečková) forma – smíšená
Způsoby diagnostiky DMO
Prvním krokem diagnostiky DMO je rozpoznání rizikového vývoje novorozence. Toho je schopen na základě tzv. screeningu psychomotorického vývoje podle Vlacha každý praktický lékař (pediatr).
Druhým krokem diagnostiky DMO je definice míry a povahy vývojové odchylky u všech dětí, které byly na základě rozpoznaného rizikového psychomotorického vývoje odeslány pediatrem k neurologovi. Ten disponuje hlubšími diagnostickými schopnostmi a přistupuje ke screeningu posturálního vývoje podle Vojty. Pod tímto pojmem lze – stručně řečeno – rozumět soubor testovaných reflexních reakcí, podle nichž lze přesně charakterizovat přítomnou hybnou poruchu dítěte, či vyloučit CKP (DMO) a zahájit jiný diagnostický postup (např. genetické testy, magnetickou rezonanci …).
Články
- Nejnovější
- Nejčtenější
